Zdraví nervového systému není ovlivněno pouze genetikou, věkem nebo samotnou neurologickou léčbou. Důležitou roli hraje také každodenní životní styl – strava, spánek, pohyb, psychická pohoda, hydratace, kouření, alkohol a celkový stav organismu.

Mozek, mícha a periferní nervy jsou součástí složitého systému, který potřebuje dlouhodobě dobré podmínky pro správné fungování. Nervový systém je citlivý na nedostatek spánku, chronický stres, nedostatek pohybu, nevhodnou stravu, nadměrnou konzumaci alkoholu, kouření i dlouhodobě špatný metabolický stav organismu.

Zdravý životní styl nenahrazuje neurologické vyšetření ani předepsanou léčbu, ale může významně podporovat zdraví mozku, cév, metabolismu, imunity, trávení i celkovou kvalitu života.

Strava jako základ dlouhodobého zdraví

Strava má zásadní vliv na celkové zdraví člověka. Ovlivňuje hladinu energie, tělesnou hmotnost, cévní systém, krevní tlak, hladinu cukru v krvi, imunitu, trávení i regenerační schopnosti organismu.

Pro nervový systém je důležité, aby tělo mělo dostatek kvalitních živin. Mozek potřebuje stabilní přísun energie, kvalitní tuky, bílkoviny, vitaminy, minerální látky a dostatek tekutin. Dlouhodobě nevhodná strava může přispívat k únavě, horší regeneraci, zhoršení metabolického zdraví, vyššímu riziku cévních onemocnění a celkovému zhoršení kondice organismu.

Doporučujeme dávat přednost kvalitním a co nejméně zpracovaným potravinám. Základem jídelníčku by měly být zelenina, ovoce, luštěniny, celozrnné přílohy, brambory, rýže, ořechy, semínka, vejce, kvalitní maso, ryby, zakysané mléčné výrobky a dostatek vlákniny.

Velký význam má také domácí vaření. Pokud si člověk připravuje jídlo sám, má lepší kontrolu nad tím, co skutečně jí – nad kvalitou surovin, množstvím soli, cukru, použitých tuků a celkovým složením stravy.

Nejde o dokonalost ani přísné diety. Důležitá je dlouhodobá pravidelnost a návrat k běžným, skutečným potravinám.

Méně průmyslově zpracovaných potravin

V moderním jídelníčku se často objevuje velké množství vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Typicky jde o sladké nápoje, fast food, instantní jídla, trvanlivé sladkosti, chipsy, levné uzeniny, hotová jídla a výrobky s velmi dlouhým složením.

Tyto potraviny často obsahují mnoho cukru, soli, nekvalitních tuků a energie, ale málo vlákniny, vitaminů a minerálních látek. Problém tedy nemusí být jedna konkrétní přídatná látka, konzervant nebo stabilizátor. Důležitější je celkový charakter stravy.

Z praktického hlediska doporučujeme: číst složení potravin, vybírat jednodušší výrobky, omezovat sladké nápoje, dávat přednost čerstvým surovinám a vařit co nejčastěji doma.

Cílem není vyvolávat strach z každého éčka. Cílem je vést pacienty k tomu, aby jejich jídelníček byl založen hlavně na potravinách, které tělu skutečně prospívají.

Střevní mikrobiom a osa střevo-mozek

V posledních letech se stále více mluví o střevním mikrobiomu. Jde o soubor mikroorganismů žijících v našem trávicím traktu. Tyto mikroorganismy se podílejí na trávení, metabolismu, imunitě a celkové rovnováze organismu.

Současná medicína věnuje velkou pozornost také tzv. ose střevo-mozek. Tímto pojmem označujeme obousměrnou komunikaci mezi trávicím traktem, mikrobiomem, imunitním systémem, nervovým systémem a mozkem.

Péče o trávení a střevní zdraví je důležitou součástí celkové péče o organismus.

Mikrobiom podporuje pestrá strava s dostatkem vlákniny, zeleniny, ovoce, luštěnin, celozrnných potravin a kvašených výrobků. Naopak mu neprospívá dlouhodobě jednotvárná strava, nadbytek cukru, alkoholu a vysoce průmyslově zpracovaných potravin.

Spánek, pohyb a psychická rovnováha

Pro nervový systém je zásadní také kvalitní spánek. Během spánku probíhá regenerace, zpracování informací, obnova energie a řada důležitých metabolických procesů. Dlouhodobý nedostatek spánku může zhoršovat bolest, únavu, soustředění, náladu i celkovou odolnost organismu.

Pravidelný pohyb podporuje cévní zdraví, svalovou sílu, stabilitu, koordinaci, metabolismus i psychickou pohodu. Nemusí jít o náročný sport. Význam má i pravidelná chůze, domácí cvičení, protahování, rehabilitace nebo jiné přiměřené aktivity podle zdravotního stavu pacienta.

Důležitá je pravidelnost: i menší změny, pokud se opakují každý den, mohou mít pro zdraví velký význam.

Psychická pohoda, omezení chronického stresu a dostatek odpočinku jsou další důležité součásti péče o nervový systém. Dlouhodobé přetížení se může projevovat bolestmi hlavy, poruchami spánku, svalovým napětím, únavou i zhoršením některých neurologických obtíží.

Co můžete pro své zdraví dělat každý den

• Jezte pestrou stravu s dostatkem zeleniny, vlákniny, bílkovin a kvalitních tuků.
• Omezujte vysoce průmyslově zpracované potraviny, sladké nápoje a nadbytek alkoholu.
• Pijte dostatek tekutin a dbejte na pravidelný režim během dne.
• Hýbejte se podle svých možností, ideálně pravidelně a dlouhodobě.
• Dbejte na kvalitní spánek a dostatek odpočinku.
• Nekuřte a omezujte další návyky, které zatěžují organismus.
• Vařte častěji doma a vybírejte potraviny s jednodušším složením.
• Pečujte o psychickou pohodu a nepodceňujte dlouhodobý stres.

Závěrem

Zdravý životní styl je důležitou součástí prevence i podpory léčby. Nejde o rychlou změnu na několik dní, ale o dlouhodobý přístup k vlastnímu zdraví.

Kvalitní strava, dostatek pohybu, dobrý spánek, psychická rovnováha a omezení škodlivých návyků mohou podpořit zdraví nervového systému i celého organismu.

Dalším pokračováním cvičení zaměřených na kompenzaci potíží, vzniklých opakovaným přetěžováním naší tělesné schránky při sedavé práci u počítače a nedostatkem přirozeného přiměřeného pohybu, jsou cvičení zaměřená k protažení ztuhlých svalů podél krční páteře a k odstranění svalových spasmů, popřípadě blokád krčních obratlů.

Problémy s krční páteří

Svalové spasmy (z řeckého spasmos křeč od spao stahovat) v oblasti krční páteře vznikají při trvalém statickém napětí svalů zajišťujících držení a postavení hlavy. Horní krční páteř představuje klíčové místo v regulaci pohybů celého osového orgánu, který se orientuje podle polohy hlavy. Práce v sedě je spojena s upřeným pozorováním stránek textu, monitoru počítače s malým zorným úhlem. Naše hlava se při této práci většinou nachází v předsunuté poloze, která způsobuje vznik ohybového napětí v oblasti krční páteře (tzn. že zatížení dané hmotností hlavy nepůsobí v ose krčních obratlů). Tato poloha přispívá ke zkracování šíjových svalů (především horní sestupné části svalu trapézového a intersegmentálních svalů šíjových) a k ochabování hlubokých ohýbačů krku. Potíže zde vzniklé bývají spojeny s vnucenou polohou hlavy a trupu při sledování obrazovky; a souvisí také s postavením a pohyby horních končetin při ovládání klávesnice, myši, trackballu či jiného zařízení. Tyto potíže, projevující se většinou bolestmi krční páteře a hlavy, mohou souviset i se zrakovými potížemi (nevhodné umístění předlohy, počínající nebo pokročilá dalekozrakost). Při sledování obrazovky a písemností, popř. i klávesnice dochází zpravidla k předklonu hlavy a krku v úhlu 15-45 stupňů, a to mnohdy s torzí krční páteře. Neúměrně a jednostranně jsou zatěžovány šíjové svaly, které aby udržely hlavu v této poloze, musí vyvinout značnou sílu. Aktivita šíjových svalů dosahuje při předklonu hlavy 50-70% svých maximálních schopností [1].

Vlivem déle zaujímané neekonomické polohy těla reagují různé tkáně změnou napětí ve struktuře; a to buď jeho zvýšením a zkrácením nebo snížením a oslabením. Toto vše s sebou nese nejprve poruchu funkce, nebo-li funkční onemocnění, které můžeme ještě aktivním svalovým úsilím odstranit. Změna napětí v tkáni vede k omezení cirkulace krve ve svalech a tím ke vzniku hypooxie. Tento stav představuje změnu pohyblivosti struktury – tedy kůže, podkoží, svalových povázek, svalů a vazů, a je vnímán jako nepříjemný tlak v zátylí nutící hlavu ke změně polohy. Při dlouhodobé fixaci hlavy v nepřirozené a neekonomické poloze vzniká rovněž bolest. Jedná se jednak o bolest aktuální v dané statické zátěžové poloze a dále o bolest vznikající při pohybu. Bolest pokládáme za symptom poškození struktury a je vědomě vnímaným varovným signálem nutícím k volnímu omezování motoriky, nebo v našem případě k zaujetí jiné vhodnější polohy. Dlouhodobá fixace funkčních poruch vyvolává změny strukturální, které již aktivní svalovou činností odstranit nelze.

Na vzniku trvalého statického napětí se také značnou měrou podílí stres. Svaly vlastně představují takový paměťový prvek v cestě patologického působení stresové informace, kdy svalová hmota akumuluje tyto informace zvýšenou úrovní svalového tonusu [3]. Při zvýšené četnosti stresů se tak dostáváme do stavu zvýšeného svalového napětí a aniž bychom si toto svalové napětí uvědomovali, transformujeme jej zpět do psychické oblasti. Takto dochází ke zřetězení všech negativních autonomních reakcí našeho těla ve smyslu uzavřeného kruhu: psychické napětí svalové napětí.

Uvolňovací a protahovací cvičení

Následující cvičení jsou zaměřena na uvolnění pohybu krčního úseku páteře a protažení svalů šíjových, horní části svalu trapézového a svalů ramenního pletence.

Cvičení provádíme až na hranici možného pohybu, což je poloha, kdy již nelze pohyb dále provést nebo kdy vyvolává bolest. Zvětšení pohyblivosti znamená posunout doraz pohybu nebo mez bolestivosti. Větší pohyblivost je možná jen tehdy, působíme-li příslušnými cviky trvale. Cvičení provádíme pomalu, se soustředěním se na dýchání. Rozhodně se musíme vyvarovat rychlých švihových pohybů, které způsobují rychlé napnutí svalů a posunutí kloubu na hranici omezeného směru, což vyvolává nebo zhoršuje bolest. Cviky nesmějí bolest zvětšovat a pokud ji vyvolávají, pak musí být snesitelná, tj. mírná. Po dokončení cvičení musí bolest rychle odeznít. Aby bylo cvičení účinné, musí být prováděno každý den, nejlépe několikrát za den v přestávkách mezi prací. Jednotlivé cviky opakujeme 5-7 krát v jedné sérii, čímž docílíme pozvolného zvětšení rozsahu pohybu.

Uvolnění spasmu hlubokých šíjových svalů

Základní poloha: Sed na židli, položíme oba palce nad jařmový oblouk a provedeme předklon hlavy směrem ke klíční kosti. Oba ukazováky opřeme zespodu týlní kosti, poté se podíváme směrem nahoru. Při nádechu mírně zakláníme hlavu a tím se současně prohne hrudní páteř (neopíráme se o opěradlo). Při výdechu se podíváme dolů, čímž se současně provede malý předklon hlavy, který se zvětší opřením zad o opěradlo židle. Pohyby provádíme v dechovém rytmu a sledujeme pohyb očima.

Uvolnění dolní krční páteře do úklonu